Golf Club Kynžvart

GOLFOVÁ HŘIŠTĚ ZVYŠUJÍ BIODIVERZITU

Míčky můžete odpalovat s vědomím, že tím přispíváte k ochraně přírody. Vědecká studie totiž potvrdila, že krajina s golfem je druhově pestřejší.

Není to tak dávno, co jste se mohli v novinách dočíst, že hraním golfu škodíte přírodě. Podle ekologických aktivistů totiž při výstavbě hřišť dochází k zániku cenných biotopů. Ohrožené druhy zvířat, hmyzu a rostlin tím přicházejí o svá původní stanovistě a mizí z přírody. Teď se ale ukazuje, že je to přesně naopak. Ekolog Ray Semlitsch z University of Missouri se se svými spolupracovníky podíval na golf nezaujatým okem odborníka. Sledoval, jak se mění biodiverzita (zjednodušeně řečeno druhová pestrost) poté, co je nové hřiště uvedeno do provozu.

Romantici si často představují přírodu jako tichý, nehybný a člověkem nedotčený les, kam je s ohledem na jeho údajnou křehkost vstup přísně zakázán. Jenže právě takový les připomíná z hlediska druhové rozmanitosti obilný lán. Je zoufale uniformní a nežije v něm prakticky nic zajímavého. Mezi odborníky se proto poslední dobou stále častěji prosazuje názor, že ochrana přírody založená na "mýtu nedotčenosti" je nesmysl. Cenná příroda je totiž na rozdíl od lesa pestrá. Jen díky tomu poskytuje útočiště nejrůznějších druhům života. Ideálem je pestrá mozaika lesíků, křoví, luk, mezí, mokřin a dalších krajinných typů. Jenže taková krajina se neudrží bez neustálé pomoci člověka. Nebýt jeho zásahů, časem všechno zaroste "nudným" lesem, ve kterém se udrží jen několik málo druhů. Ekologové proto stále častěji oceňují místa vzniklá činností člověka, která krajinu "biologicky ozvláštňují. Všímají si vojenských výcvikových prostorů, důlních výsypek, opuštěných lomů, železničních náspů a dalších míst, která jsme až donedávna nesmyslně považovali za "zničená".    

A právě proto je golfové hřiště dobrým sousedem. V běžné zemědělské krajině plné polí (nebo naopak v krajině plné lesů) se stává "ostrovem diverzity", kde vedle sebe najdete nejrůznější biotopy. Správce hřiště některé plochy intenzívně seče. Tím vytváří obdobu stepi, kterou v Česku jinak nenajdete. Jinde zase vytváří umělé rybníčky a potůčky, násypy z hrubého štěrku a velkých kamenů, opodál nechá růst křoví... Hřiště se tak svou pestrostí liší od "uniformního" okolí. Vědecký tým Raye Semlitsche zjistil, že golfová hřiště poskytují cenné útočiště mnoha druhům ohrožených zvířat a rostlin. Autoři vypracovali pilotní studii na obojživelnících, ve které porovnali přežívání vybraných druhů v jezírkách v prostoru golfových hřišť s jezírky mimo ně. Překvapivě se ukázalo, že obojživelníci přežívají daleko lépe na golfových hřištích. A úplně nejlepší je, když se golfové jezírko během podzimu vypustí. To zapudí např. nepůvodní skokany volské, kteří si jinak rádi pochutnají na cenných amerických obojživelnících.
Podobná studie pro české poměry sice zatím chybí, ale je velmi pravděpodobné, že by dospěla k podobným výsledkům. Kdybychom totiž českou přírodu nechali zarůst lesem (jak by si přáli mnozí aktivisté), prokázali bychom jí medvědí službu. Golfová hřiště mohou poskytnout prostor pro větší počet druhů, než je třeba les. Golf by se tak mohl stát oblíbenou hrou i pro stovky osvícených ochránců přírody.